Svitky z pichlavé kytky


Vánoční skepse

Je Štědrý večer a na celý svět
venku si bohatě sněží.
"Dobrý den, pane", uslyším
dvě děti okolo běží.

Ptám se jich: "Jak se má Ježíšek,
zda-li se dneska k vám staví?",
a z jejich pohledů poznávám --
myslí si, že nejsem zdravý.
"To se tak jenom děláte,
nebo jste opravdu hloupý?
Každý Vám na tohle odpoví,
že dárky nám tatínek koupí."

Povídám: "Dívejte, kolem je sníh,
z nebeské peřiny peří."
Zakroutí hlavou a uslyším smích,
prý IQ mám domovních dveří.
"Pane, Vy se tak hrozně mýlíte
a je to jen Vaše škoda,
dneska už přece každý ví,
že sníh je jen zmrzlá voda."

Zkouším to naposled, potřetí,
prskavky na stromcích svítí.
"Spěchejte, než Vám odletí,
to musí hvězdičky býti."
"Vy si z nás snad blázny tropíte
v znalostech zeje Vám díra.
Prskavky -- dusičnan barnatý,
dřevěné uhlí a síra."

Je Štědrý večer, svatá je noc,
domů se vracím tím peřím,
betlémské hvězdy a čarovná moc,
a nevím, zda v to ještě věřím.